Zámek Červené Poříčí

Vzdálenost od Roupova – 8,5 km

Zámek Červené Poříčí je ojedinělým příkladem stavby ve stylu saské renesance dochované v Plzeňském kraji. Zámek je památkově chráněn, v roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou České republiky. V turistické sezóně je zámek přístupný veřejnosti.

Poříčí se připomíná poprvé v roce 1318, kdy byl jeho majitelem Jaroslav z Poříčí, pravděpodobně příbuzný s Černíny a Švihovskými. Během častého střídání majitelů bylo Poříčí jeden čas připojeno k nedalekému Švihovu, v polovině 16. století je jako samostatný statek držel Jindřich Mladota, který zde nechal postavit tvrz. V letech 1569 – 1623 patřilo Poříčí Šicům z Drahenic, z nichž Mikuláš nechal v roce 1611 na místě tvrze postavit renesanční zámek.

Za účast na stavovském povstání ztratil Mikuláš II. Šic z Drahenic dvě třetiny majetku a Poříčí s dalšími třinácti vesnicemi koupil v roce 1623 císařský plukovník Filip Adam z Kronberku. Díky němu panství jeden čas neslo název Korunní Poříčí. Filip Adam padl v roce 1634 za třicetileté války a dědicem se stal jeho syn hrabě Otto z Kronberku (1629 – 1692), který zde trvale žil a také na zámku zemřel. Jeho dcery prodaly panství v roce 1709 císařskému generálovi Janu Jiřímu z Haubenu (1657  –1717), který předtím koupil i hrad Roupov. Generál Hauben padl v tureckých válkách u Bělehradu a dědičkou Červeného Poříčí se stala dcera Františka (1697 – 1758), provdaná za bavorského šlechtice hraběte Maxmiliána Josefa z Toerring-Jettenbachu (1694 – 1769). V době Toerringů byl zámek naposledy trvale osídlen, vládl zde čilý společenský ruch a zajížděli sem hosté z řad šlechty ze sousedního Bavorska.

V roce 1763 koupil Poříčí v dražbě bavorský vévoda Klement František (1722 – 1770), který již v Čechách vlastnil Zákupy a Kácov. Koncem šedesátých let 18. století byl zámek stavebně upravován, ale Klement František ani jeho nástupce se zde již nezdržovali. V roce 1803 přešlo panství do majetku Habsburků a na základě rozhodnutí vídeňského kongresu bylo začleněno do tzv. zákupského vévodství jako doména pro Napoleona II. Po jeho předčasném úmrtí v roce 1832 zůstalo Poříčí trvale přímým majetkem císaře. Ze zámku bylo v roce 1829 odvezeno cenné zařízení a za Habsburků zde bylo jen sídlo správy velkostatku, který s rozlohou přes 3 000 hektarů půdy představoval významný hospodářský celek (kromě zemědělství to byl pivovar, mlýn, pila a lom na vápenec).

Všechen habsburský majetek byl po vzniku Československa zestátněn a Červené Poříčí připadlo Ústřednímu ředitelství státních lesů a ve správě lesních podniků zůstal zámek do roku 1997. Tehdy jej převzal Národní památkový ústav, který zahájil postupnou rekonstrukci - v letech 2007 až 2012 opraveny střechy a následovala obnova zahrad.

Vlastní zámek tvoří jednopatrová budova na obdélníkovém půdorysu s vysokou střechou, k severozápadnímu nároží je přistavěná polygonální věž. Severně od hlavní zámecké budovy přiléhá jednopatrové předzámčí, které je pozůstatkem původní tvrze a na půdorysu písmene L obklopuje částečně uzavřené nádvoří. V době bavorských vévodů byla v předzámčí proražena mohutná ozdobná brána z vesnice na nádvoří. Tehdy byla také upravena francouzská zahrada s altánem. Ještě v 18. století vedla z předzámčí přes silnici krytá chodba do sousední kaple Nejsvětějšího Srdce Páně postavené za Jana Jiřího z Haubenu.

Více info: https://www.zamek-cerveneporici.cz/cs

Foto: https://www.zamek-cerveneporici.cz/cs

Zdroj: wikipedia.org