Chovaná plemena

Nováček na naší farmě – plemeno limousine

Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie. Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až 1000 m. Až do první poloviny 20. století bylo plemeno využíváno k tahu. K této práci byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru. Selekce na tyto vlastnosti dala předpoklad pro vznik typicky masného plemene s velkým podílem svaloviny a nízkým podílem tuku. Plemeno limousine je dnes druhé nejpočetněji chované masné plemeno ve Francií, odkud se hojně rozšířilo také do celého světa.

Anglický krátkorohý skot - shorthorn

Původně kombinované plemeno bylo vyšlechtěno před více než 200 lety v severovýchodní Anglii z původního teeswatera, později nazývaného durham. Mezi předky teeswatera patří pravděpodobně i holandský skot dojného typu. Díky prezentaci prvních, v tehdejší době hmotnostně výjimečných zástupců, se shorthornům dostalo koncem 18. století značného věhlasu a toto plemeno začalo postupně nahrazovat tehdy populární longhorny. Stalo se tak i díky vyšší odolnosti shorthornů k vedlejším účinkům inbreedingu, ve srovnání právě s longhorny. V minulosti byla významnou vlastností shorthornů také vysoká produkce loje, které se hojně využívalo při výrobě svíček a mýdla.

Galloway – v mnoha ohledech ideální plemeno

Jak již napovídá název naší farmy, nejpočetněji je v cca dvousethlavém stádě zastoupeno skotské masné plemeno galloway. Plemeno galloway je zmiňované již v dobách římské okupace britských ostrovů – jedná se o nejstarší plemeno ve Spojeném království. Bylo tehdy popisované jako podivné robustní černé a úplně bezrohé plemeno skotu. Jak je patrné, toto plemeno se vyskytovalo v dávných dobách výhradně na britských ostrovech, a to hlavně v jihozápadní části dnešního Skotska, kde původní krajina je velmi členitá, pahorkatá s vysokými srážkami s hustými dubovými lesy. Stáda se pásla v četných údolích řek i v blízkosti mořského pobřeží, na orných půdách, přirozených pastvinách, lesních pasekách i ve vysokých horách. Díky tomuto vývoji získalo plemeno galloway nesmírnou odolnost a tvrdost, a proto si jej v pozdějších dobách oblíbili místní chovatelé. Od roku 1881, kdy byla založena první plemenná kniha tohoto plemene na území Velké Británie, začala skutečná chovatelská práce a jeho rozšíření do celého světa.